Ztracený mobil

Pamatuji si, když jsem jela s kamarádem do Brna. Měl to být náš první velký výlet. V té době mi bylo šestnáct let a taky mi to dalo opravdu velkou námahu přemluvit moje rodiče, aby mě s kamarádem pustili vlakem do Brna. Byla to docela od nás dálka, celkem devadesát kilometrů. Rodiče jsem přemlouvala čtyři dny, až nakonec rodiče povolili. Byla jsem opravdu ráda. Naštěstí jsem měla kvalitní mobilní telefon, na který mi rodiče mohli každou chvilku volat. A jak řekli, tak taky udělali. Cesta vlakem do Brna trvala hodinu a tři čtvrtě. A během té doby mi tři krát rodiče volali. A někdy mi to přišlo úplně zbytečně a já jsem se před kamarádem styděla, že mi rodiče stále tak velice často volají. Potom jsem si řekla, že se vypnu na mobilním telefonu zvuky. A udělala jsem tak. A vůbec mi to nevadilo, když mi potom blikal mobilní telefon. A dala jsem na něj noviny a bylo to.

Mobil si už hlídám lépe.

Jenomže tohle byla asi největší chyba, kterou jsem ten den mohla udělat. Anebo největší chyba v tomto měsíci. Protože když jsme potom s kamarádem vystupovali z vlaku, tak jsem samozřejmě mobilní telefon nechala pod těmi novinami ve vlaku. Samozřejmě, že jsem tam mobilní telefon nechala a vůbec jsem si na něj nevzpomněla.

Přítel mi s hledáním mobilu pomohl.

Vzpomněla jsem si na něj, když už jsem byla asi dvacet sekund venku. Jenomže bohužel když jsem se potom vrátila do kupéčka ve vlaku, tak tam nebyl ani mobil ani noviny a ani mobil, jak jinak. Mobilní telefon jsem měla pouze tři měsíce a byl skoro nový. Ani nevíte, jak nadávali potom moji rodiče, když jsem jim řekla, že mi někdo ukradl mobilní telefon ve vlaku. Opravdu už tuhle situaci bych nechtěla nikdy zažít, protože to velice deprimující a smutná událost. Nenos se vám už taky něco podobného stalo? Věřte mi, že pokud ne, tak to ani nechtějte zažít. Když máte nový mobil, štve vás to ještě více. 

Krádež mobilu

U nás, a nejen u nás na takové situace číhají lidé, kterým se slušně říká zloději. Jak se jim říká neslušně zde psát nelze, jinak by se článek mohl číst až hodně po desáté hodině.

Otázka je pak už jen jedna. Byl to náhodný loupežník, či zkušený poberta, který se specializuje právě na mobily.

V tom prvním případě totiž máme ještě jakous takous naději zasáhnout a něco udělat. Totiž pokud si vůbec krádeže všimneme. Mobil pak lze na dálku zablokovat, vymazat z něj data a také je dokonce dohledat. Ovšem to vše jen tehdy, jsou li tyto funkce v zařízení a je-li telefon používán. Jinak je problém a s telefonem se již asi nikdy neshledáte.

focení mobilem

Druhý případ, totiž ten, kdy mobil čmajzne někdo, kdo se na to specializuje mnoho nadějí nedává. Vůbec k ničemu. Ve velké většině případů má totiž tento loupežník někde skupinku hackerů, kteří zařízení „vycucají“, zneužijí a pak přemažou celé tak, že je jako nové a je prodáno dále.

Bohužel tito „umělci“ se tak dokážou nabourat do kont majitele a vůbec napáchat spoustu škod. Majitel sám nemá mnoho šancí, protože zloděj, který mu mobil ukradl, nesedí někde venku a nečeká na další kořist. Moc dobře ví, co znamená v tomto případě rychlost. Takže než majitel vůbec zjistí, že byl okraden, má již v bance nulu a v horším případě i dluhy na krku.

mobil

V obou případech je skutečně třeba rychlosti. Tím mám na mysli ovšem majitele, ne ty lupiče. Protože ti to vědí. Majitel většinou ne a věc začne většinou řešit až doma. Ztrátu většinou nehlásí ani na policii, i když, musíme si to přiznat, to valný význam nemá. Většinou to policie ani neřeší, protože kdyby měli řešit ztracené mobily, tak nedělají nic jiného.

Takže, vše je jen na člověku samotném, jak se zachová a jak rychle reaguje. Pokud dostatečně rychle, tak v prvním případě přijde jen o mobil a iluze. V tom druhém případě může přijít o více.

Mobilní telefon pro prvňáčka

Jako mladá maminka, jsem přišla jako slepá k houslím k požadavku syna. Syn chodí do první třídy. Odpoledne chodí do družiny a nyní mě i manžela požádal, že by rád vlastnil mobilní telefon. Přišel odpoledne smutný, víš maminko mě se už ve družině stýskalo, já už chtěl domů. Paní učitelka mi říkala, že mám vydržet. To byl náš první impuls začít přemýšlet. Zda už telefon nepořídit. Už od předškolních let, je zvyklý, že mu svůj chytrý telefon půjčuji. Vždy  na pár minut. U lékaře,  v čekárně na autobus, když byl nemocný a měl ležet v postýlce a nebo když jsem přišla z práce a už si potřebovala na pár minut odpočinout od her a povídání. Říkáte si co dělá tak malý kluk na mobilním telefonu. Kouká se na pohádky, zavolá babičce nebo dědečkovi přes messenger.  Má nainstalovanou aplikaci s logopedií, online puzzle, audio pohádky před spaním. 

Mobil pro dítě.

S tímto přichází otázka kolik času by měl malý školák možná i předškolák trávit na mobilním telefonu. My jsme nastavili režim. Přes  podzim, zimu skoro každý den  20 minut a přes jaro a léto podstatně méně. Třeba i jednou do týdne. Když se přijde z koupaliště, tělíčko si  rádo odpočine u ledové limonády v pelíšku u mobilu. U pohádky od pana Čapka, syn miluje pohádku O pejskovi a kočičce.

Škola
Pojďme, ale zpátky k požadavku syna. Telefon do první třídy? Ano nebo ne. Za mě i manžela, ano! Ale musí se nastavit pevné hranice. Učíme syna telefon využít až v situaci kdy ho opravdu potřebuje. Naučí se zodpovědnosti, že telefon se nesmí ztratit, že se musí pravidelně nabíjet. Zatím telefon nemá žádné funkce jako aplikace, hry a mobilní čísla kamarádů. To všechno přijde. Ano za čas. Začínáme postupně. Jen ať si přijde na to, že telefon má ve školní tašce své místo. Že, když ho bude používat ve vyučování, nebo si nevypne zvonění přijde poznámka. Dali jsme mu velkou důvěru. Je už přece školák.

Rodina, místo kde si můžeme věřit

Kontrola aktivit
Dnešní chytré telefony, mají v sobě zabudované GPS sledování, víme tedy kde náš školáček je. Díky rodičovskému zámku, víme které aplikace využívá. Kolik času stráví na svém chytrém telefonu. 
A co vy dáte vašemu školáčkovy také důvěru?

Proč telefony nevydrží déle?

V dnešní době máme skoro všichni mobil či telefon, protože nám pomáhá v mnoha věcech a vlastně už si ani neuvědomujeme, na co všechno telefon potřebujeme. To si uvědomíme až ve chvíli, kdy jej z nějakého důvodu nemáme – je vybitý a my na něm nemůžeme sedět na nabíječce, někde jsme jej zapomněli nebo nejhůře – nefunguje nám, což je nejhorší možnost, protože jej musíme dát buď do opravny, nebo si ho musíme přinejhorším koupit, což v dnešní době není levná záležitost (je možné že právě kvůli tomu, že ho každý potřebuje a jsme na něj všichni zvyklí), to nám ale bere čas a peníze, protože než telefon koupíme uplyne jakási doba, kdy se bez něj musíme obejít, což většina lidí nezvládne. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se telefony tak rychle a tak často kazí? Proč nám malá destička nevydrží několik let stejně kvalitní, jako jsme si ji kupovali? To je otázka, že?

telefon

Každý si sáhneme do paměti a vylovíme alespoň jednu poruchu, která se nám přihodila u našeho telefonu a teď nemyslíme nutně to, když nám telefon spadne. Je myšleno třeba to, když se nám rapidně zhorší výdrž baterie, kdy už není ani možné telefon používat alespoň den vkuse. Toto se stává hodně často, všimli jste si? Nebo také se rapidně zhorší kvalita fotoaparátu. Na počátku se nám zdá, že je fotoaparát velmi kvalitní a po pár měsících tomu tak není. Není to tím, že se fotoaparát poškrábe. I lidé, kteří mají telefon uzavřený v pouzdru, tak mají stejný problém. Další problém je „sekání“ telefonu a to, že bývá pomalejší a pomalejší. Jak je toto všechno možné?

Zhoršení baterie není způsobeno hlavně tím, že telefon používáme. No může být jeden z důvodů, ale logičtější důvod je to, že je baterie zkrátka přizpůsobena na to, aby vydržela funkční jen nějakou dobu. Schválně se používají baterie, které vydrží jen pár měsíců jet na maximum. A podobně je to i u fotoaparátů a celkově celého telefonu. Součástky a systém je nastaven tak, aby se rychle opotřeboval. A proč? Důvod je velice jednoduchý. Abychom si koupili další telefon. A to nám věřte, že v dnešní době jsou vymyšleny i velmi kvalitní součástky, které by výdrž telefonu prodloužily.

V dnešní době máme skoro všichni mobil či telefon, protože nám pomáhá v mnoha věcech a vlastně už si ani neuvědomujeme, na co všechno telefon potřebujeme. To si uvědomíme až ve chvíli, kdy jej z nějakého důvodu nemáme – je vybitý a my na něm nemůžeme sedět na nabíječce, někde jsme jej zapomněli nebo nejhůře – nefunguje nám, což je nejhorší možnost, protože jej musíme dát buď do opravny, nebo si ho musíme přinejhorším koupit, což v dnešní době není levná záležitost (je možné že právě kvůli tomu, že ho každý potřebuje a jsme na něj všichni zvyklí), to nám ale bere čas a peníze, protože než telefon koupíme uplyne jakási doba, kdy se bez něj musíme obejít, což většina lidí nezvládne. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se telefony tak rychle a tak často kazí? Proč nám malá destička nevydrží několik let stejně kvalitní, jako jsme si ji kupovali? To je otázka, že?

mobil

Každý si sáhneme do paměti a vylovíme alespoň jednu poruchu, která se nám přihodila u našeho telefonu a teď nemyslíme nutně to, když nám telefon spadne. Je myšleno třeba to, když se nám rapidně zhorší výdrž baterie, kdy už není ani možné telefon používat alespoň den vkuse. Toto se stává hodně často, všimli jste si? Nebo také se rapidně zhorší kvalita fotoaparátu. Na počátku se nám zdá, že je fotoaparát velmi kvalitní a po pár měsících tomu tak není. Není to tím, že se fotoaparát poškrábe. I lidé, kteří mají telefon uzavřený v pouzdru, tak mají stejný problém. Další problém je „sekání“ telefonu a to, že bývá pomalejší a pomalejší. Jak je toto všechno možné?

Zhoršení baterie není způsobeno hlavně tím, že telefon používáme. No může být jeden z důvodů, ale logičtější důvod je to, že je baterie zkrátka přizpůsobena na to, aby vydržela funkční jen nějakou dobu. Schválně se používají baterie, které vydrží jen pár měsíců jet na maximum. A podobně je to i u fotoaparátů a celkově celého telefonu. Součástky a systém je nastaven tak, aby se rychle opotřeboval. A proč? Důvod je velice jednoduchý. Abychom si koupili další telefon. A to nám věřte, že v dnešní době jsou vymyšleny i velmi kvalitní součástky, které by výdrž telefonu prodloužily.

Mobilní očista

Mobilní očista, respektive „digitální detox“ je v dnešní době srovnatelný s jakýmkoliv jiným detoxem nebo očistou. Mobilní telefon se nám stal dobrým sluhou, může se ale snadno stát také zlým pánem. Asi každý z nás už někde slyšel, že telefony přenášejí radiofrekvenční vlny, které nám mohou škodit. Stejně tak i neustálé koukání do obrazovky není dobré pro naše oči. V neposlední řadě také to, že se do svých mobilů díváme a neustále kontrolujeme sociální sítě a neužíváme si reálný život. Těmto špatným věcem můžete lehce předcházet právě praktikováním již zmíněného digitálního detoxu.

  • Na jeden den si telefon odpusťte

Mobilní telefon, mapa.jpg

Schválně si naplánujte jeden den v týdnu, kdy si od mobilu odpočinete. Může to být například jeden den o víkendu nebo třeba odpoledne po práci. Řekněte rodině, přátelům nebo vezměte svého domácího mazlíčka a vyjděte někam do přírody na procházku. Můžete strávit den i někde mimo město (popř. vesnici) a užívejte si společné chvilky. Pokud ale budete někde „mimo civilizaci“, dbejte na vaši bezpečnost a telefon si s sebou raději vezměte pro případ nebezpečí.
Po takto stráveném dnu bez mobilního telefonu uvidíte, že se bez něj dá přežít, vždyť před jeho vynálezem to také šlo.Muži, používající telefony.jpg

  • Omezte sociální sítě

Sociální sítě mají tendenci nás k telefonu tak nějak připoutávat. Určitě jste někdy zaregistrovali, že při projíždění Instagramem jste si řekli ještě chvilku a pak ho vypnu a půjdu dělat něco užitečnějšího. Z chvilky se potom stala třeba půlhodina. O závislostech na sociálních sítích je na internetu spousta článků. Pro jejich omezení přitom stačí pár jednoduchých kroků. Například si můžete vypnout notifikace upozornění, ať vás neruší připomínky o tom, kdo vám zrovna „lajknul“ fotku. Pokud máte dost kuráže, můžete si je rovnou i odinstalovat. A jestli ani to nepomůže, zkuste si úplně zrušit účet, vždyť se vlastně nic nestane. Nebo snad ano?

Mobil pro děti

Mobilní telefony jsou něco, po čem opravdu touží každý člověk. A to hlavně malé děti. Protože si vzpomínám, jak taky můj malý syn si přál mobilní telefon. Bylo mu asi pět šest let, když viděl, jak si hraji na mobilním telefonu svojí oblíbenou hru. Já taky patřím k těm lidem, kteří si na mobilním telefonu taky zahrají totiž nějakou hru. Protože mám ráda relax a odpočinek a řeknu vám, že právě mobilní hry mě opravdu uklidní. Tak jsem si řekla, že tohle zkusím taky naučit svého syna. Mnoho lidí si myslí, že jsem kvůli tomu blázen. Že už učím svého syna hrát na mobilním telefonu hry a učím ho prý závislosti.

I děti chtějí mobil.

Jenomže tohle je velký omyl. Jak můžu někoho učit závislosti, když chci někomu ukázat nějakou hru? Co je na tom špatného? Myslím si, že mnoho rodičů by taky mělo brát v potaz, že děti chtějí dělat to co děláme mi rodiče. Tak proč by taky naše děti nemohly hrát na mobilním telefonu hry? Mně se zase nelíbí názory, že když někdo říká, že děti na to mají ještě čas, že dítě nepotřebuje mobilní telefon. A tohle je pro mě úplná blbost. Proč by dítě nepotřebovalo mobilní telefon, když ho mají taky rodiče? Nezdá se vám to nějak takové sprosté a nepoctivé? Mě ano. Samozřejmě, že výjimky taky jsou.

Mobil je dobrý na fotky.

Když třeba dítě chce cigarety anebo alkohol. Tohle je úplně něco jiného, protože to je uzákoněné od osmnácti let. Jenomže nikde není psáno, že mobilní telefon má být třeba až od patnácti let. Není to uzákoněno, takže to znamená, že dítě může mít mobilní telefon klidně i ve čtyřech letech. Mě tohle vůbec nevadí, proto jsem si řekla, že bych to taky svému synovi tohle pořídila, aby si taky mohl hrát. Já jsem si řekla, že kdyby opravdu všechny děti si taky vyzkoušely, jaké to je mít mobilní telefon, tak by to bylo fajn. Protože potom by to všechno bylo lepší. Stejně se děti musejí pořádně vzdělávat, tak proč by to nemohly dělat s mobilem?