Jako mladá maminka, jsem přišla jako slepá k houslím k požadavku syna. Syn chodí do první třídy. Odpoledne chodí do družiny a nyní mě i manžela požádal, že by rád vlastnil mobilní telefon. Přišel odpoledne smutný, víš maminko mě se už ve družině stýskalo, já už chtěl domů. Paní učitelka mi říkala, že mám vydržet. To byl náš první impuls začít přemýšlet. Zda už telefon nepořídit. Už od předškolních let, je zvyklý, že mu svůj chytrý telefon půjčuji. Vždy  na pár minut. U lékaře,  v čekárně na autobus, když byl nemocný a měl ležet v postýlce a nebo když jsem přišla z práce a už si potřebovala na pár minut odpočinout od her a povídání. Říkáte si co dělá tak malý kluk na mobilním telefonu. Kouká se na pohádky, zavolá babičce nebo dědečkovi přes messenger.  Má nainstalovanou aplikaci s logopedií, online puzzle, audio pohádky před spaním. 

S tímto přichází otázka kolik času by měl malý školák možná i předškolák trávit na mobilním telefonu. My jsme nastavili režim. Přes  podzim, zimu skoro každý den  20 minut a přes jaro a léto podstatně méně. Třeba i jednou do týdne. Když se přijde z koupaliště, tělíčko si  rádo odpočine u ledové limonády v pelíšku u mobilu. U pohádky od pana Čapka, syn miluje pohádku O pejskovi a kočičce.

Škola
Pojďme, ale zpátky k požadavku syna. Telefon do první třídy? Ano nebo ne. Za mě i manžela, ano! Ale musí se nastavit pevné hranice. Učíme syna telefon využít až v situaci kdy ho opravdu potřebuje. Naučí se zodpovědnosti, že telefon se nesmí ztratit, že se musí pravidelně nabíjet. Zatím telefon nemá žádné funkce jako aplikace, hry a mobilní čísla kamarádů. To všechno přijde. Ano za čas. Začínáme postupně. Jen ať si přijde na to, že telefon má ve školní tašce své místo. Že, když ho bude používat ve vyučování, nebo si nevypne zvonění přijde poznámka. Dali jsme mu velkou důvěru. Je už přece školák.

Kontrola aktivit
Dnešní chytré telefony, mají v sobě zabudované GPS sledování, víme tedy kde náš školáček je. Díky rodičovskému zámku, víme které aplikace využívá. Kolik času stráví na svém chytrém telefonu. 
A co vy dáte vašemu školáčkovy také důvěru?

V dnešní době máme skoro všichni mobil či telefon, protože nám pomáhá v mnoha věcech a vlastně už si ani neuvědomujeme, na co všechno telefon potřebujeme. To si uvědomíme až ve chvíli, kdy jej z nějakého důvodu nemáme – je vybitý a my na něm nemůžeme sedět na nabíječce, někde jsme jej zapomněli nebo nejhůře – nefunguje nám, což je nejhorší možnost, protože jej musíme dát buď do opravny, nebo si ho musíme přinejhorším koupit, což v dnešní době není levná záležitost (je možné že právě kvůli tomu, že ho každý potřebuje a jsme na něj všichni zvyklí), to nám ale bere čas a peníze, protože než telefon koupíme uplyne jakási doba, kdy se bez něj musíme obejít, což většina lidí nezvládne. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se telefony tak rychle a tak často kazí? Proč nám malá destička nevydrží několik let stejně kvalitní, jako jsme si ji kupovali? To je otázka, že?

Každý si sáhneme do paměti a vylovíme alespoň jednu poruchu, která se nám přihodila u našeho telefonu a teď nemyslíme nutně to, když nám telefon spadne. Je myšleno třeba to, když se nám rapidně zhorší výdrž baterie, kdy už není ani možné telefon používat alespoň den vkuse. Toto se stává hodně často, všimli jste si? Nebo také se rapidně zhorší kvalita fotoaparátu. Na počátku se nám zdá, že je fotoaparát velmi kvalitní a po pár měsících tomu tak není. Není to tím, že se fotoaparát poškrábe. I lidé, kteří mají telefon uzavřený v pouzdru, tak mají stejný problém. Další problém je „sekání“ telefonu a to, že bývá pomalejší a pomalejší. Jak je toto všechno možné?

Zhoršení baterie není způsobeno hlavně tím, že telefon používáme. No může být jeden z důvodů, ale logičtější důvod je to, že je baterie zkrátka přizpůsobena na to, aby vydržela funkční jen nějakou dobu. Schválně se používají baterie, které vydrží jen pár měsíců jet na maximum. A podobně je to i u fotoaparátů a celkově celého telefonu. Součástky a systém je nastaven tak, aby se rychle opotřeboval. A proč? Důvod je velice jednoduchý. Abychom si koupili další telefon. A to nám věřte, že v dnešní době jsou vymyšleny i velmi kvalitní součástky, které by výdrž telefonu prodloužily.

V dnešní době máme skoro všichni mobil či telefon, protože nám pomáhá v mnoha věcech a vlastně už si ani neuvědomujeme, na co všechno telefon potřebujeme. To si uvědomíme až ve chvíli, kdy jej z nějakého důvodu nemáme – je vybitý a my na něm nemůžeme sedět na nabíječce, někde jsme jej zapomněli nebo nejhůře – nefunguje nám, což je nejhorší možnost, protože jej musíme dát buď do opravny, nebo si ho musíme přinejhorším koupit, což v dnešní době není levná záležitost (je možné že právě kvůli tomu, že ho každý potřebuje a jsme na něj všichni zvyklí), to nám ale bere čas a peníze, protože než telefon koupíme uplyne jakási doba, kdy se bez něj musíme obejít, což většina lidí nezvládne. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se telefony tak rychle a tak často kazí? Proč nám malá destička nevydrží několik let stejně kvalitní, jako jsme si ji kupovali? To je otázka, že?

Každý si sáhneme do paměti a vylovíme alespoň jednu poruchu, která se nám přihodila u našeho telefonu a teď nemyslíme nutně to, když nám telefon spadne. Je myšleno třeba to, když se nám rapidně zhorší výdrž baterie, kdy už není ani možné telefon používat alespoň den vkuse. Toto se stává hodně často, všimli jste si? Nebo také se rapidně zhorší kvalita fotoaparátu. Na počátku se nám zdá, že je fotoaparát velmi kvalitní a po pár měsících tomu tak není. Není to tím, že se fotoaparát poškrábe. I lidé, kteří mají telefon uzavřený v pouzdru, tak mají stejný problém. Další problém je „sekání“ telefonu a to, že bývá pomalejší a pomalejší. Jak je toto všechno možné?

Zhoršení baterie není způsobeno hlavně tím, že telefon používáme. No může být jeden z důvodů, ale logičtější důvod je to, že je baterie zkrátka přizpůsobena na to, aby vydržela funkční jen nějakou dobu. Schválně se používají baterie, které vydrží jen pár měsíců jet na maximum. A podobně je to i u fotoaparátů a celkově celého telefonu. Součástky a systém je nastaven tak, aby se rychle opotřeboval. A proč? Důvod je velice jednoduchý. Abychom si koupili další telefon. A to nám věřte, že v dnešní době jsou vymyšleny i velmi kvalitní součástky, které by výdrž telefonu prodloužily.

Mobilní očista, respektive „digitální detox“ je v dnešní době srovnatelný s jakýmkoliv jiným detoxem nebo očistou. Mobilní telefon se nám stal dobrým sluhou, může se ale snadno stát také zlým pánem. Asi každý z nás už někde slyšel, že telefony přenášejí radiofrekvenční vlny, které nám mohou škodit. Stejně tak i neustálé koukání do obrazovky není dobré pro naše oči. V neposlední řadě také to, že se do svých mobilů díváme a neustále kontrolujeme sociální sítě a neužíváme si reálný život. Těmto špatným věcem můžete lehce předcházet právě praktikováním již zmíněného digitálního detoxu.

• Na jeden den si telefon odpusťte

Schválně si naplánujte jeden den v týdnu, kdy si od mobilu odpočinete. Může to být například jeden den o víkendu nebo třeba odpoledne po práci. Řekněte rodině, přátelům nebo vezměte svého domácího mazlíčka a vyjděte někam do přírody na procházku. Můžete strávit den i někde mimo město (popř. vesnici) a užívejte si společné chvilky. Pokud ale budete někde „mimo civilizaci“, dbejte na vaši bezpečnost a telefon si s sebou raději vezměte pro případ nebezpečí.
Po takto stráveném dnu bez mobilního telefonu uvidíte, že se bez něj dá přežít, vždyť před jeho vynálezem to také šlo.

• Omezte sociální sítě

Sociální sítě mají tendenci nás k telefonu tak nějak připoutávat. Určitě jste někdy zaregistrovali, že při projíždění Instagramem jste si řekli ještě chvilku a pak ho vypnu a půjdu dělat něco užitečnějšího. Z chvilky se potom stala třeba půlhodina. O závislostech na sociálních sítích je na internetu spousta článků. Pro jejich omezení přitom stačí pár jednoduchých kroků. Například si můžete vypnout notifikace upozornění, ať vás neruší připomínky o tom, kdo vám zrovna „lajknul“ fotku. Pokud máte dost kuráže, můžete si je rovnou i odinstalovat. A jestli ani to nepomůže, zkuste si úplně zrušit účet, vždyť se vlastně nic nestane. Nebo snad ano?