Budete-li vyhledávat systematicky novinky v rubrice světa výpočetní techniky a Internetu, jasnou převahu budou tvořit informace o nových typech chytrých telefonů, herních konzolí a notebooků, ale také o počítačové kriminalitě. Prakticky každý druhý článek je zaměřený na toto téma. Zajímavé by bylo poohlédnout se v tomto ohledu do historie, a stačil by k tomu jen krátký časový horizont. Ještě před deseti lety se většina zpráv zabývala čistě novinkami z oblasti stolních počítačů a notebooků, nových grafických karet, základních desek, procesorů, pevných disků, periferií, a podpůrného programového vybavení. Hackeři měli prostor poměrně omezený, resp. neexistovalo tolik nebezpečných útoků, které by stály za zaznamenání v médiích.

Dnes se ovšem svět začíná čím dál více točit kolem zločinnosti ve virtuálním světě. Je to totiž způsob, jak se skrytou identitou poměrně snadno přijít k tučnému výdělku. Velká část důkladně propracovaných hackerských útoků také nebývá nikdy objasněna.

Zálohujte svá data včas a na bezpečné úložiště

Jedním z nejnebezpečnějších typů současných škodlivých kódů jsou tzv. ransomware. Jsou to speciální vyděračské programy, které v počítači zašifrují veškerá data, a pak za ně požadují zaplacení výkupného. Častokrát to bývá požadovaná úhrada v Bitcoinech, aby nebylo možné útočníka odhalit.
Celý vtip ale spočívá v tom, že po zaplacení výkupného se nestane nic. O veškerá data oběť stejně přijde, šifrovací klíč neobdrží a musí provést opětovnou instalaci operačního systému se všemi potřebnými programy. Zjednodušeně řečeno, v případě ransomware je jediná obrana prevence, jakmile se virus objeví, je pozdě.

Prevence se vyplácí

Pochopitelně byste neměli zapomínat alespoň na základní ochranu výpočetní techniky, tedy i chytrého telefonu, antivirovým programem. A pak se vyplácí provádět pravidelné zálohování důležitých dat, nejlépe na dva zrcadlené externí disky v kombinaci s nějakým externím úložištěm, kde lze data ukládat v zašifrované podobě. A v žádném případě neukládejte do počítače přístupová jména a hesla do důležitých aplikací, nebo dokonce do internetového bankovnictví.

·         Pracovní doba
Není to sice jen o pracovní době, ale ta je samozřejmě důležitá. A nemusí jít nutně jen o její zkracování, ale spíše o flexibilitu. Spousta rodičů by totiž například dokázala pracovat ráno, kdyby k tomu dostali příležitost. Školka a škola je stejně od osmi, takže začátek pracovní doby v devět často znamená, že rodiče vyloží děti u školy a pak mají hodinu i více na to, aby se dostali do práce, kde se ale stejně ještě dlouho nic dít nezačne. Takže když se matek a otců zeptáte, jestli by byli ochotni přijít dříve, nejspíše uslyšíte z mnoha úst úlevný souhlas. Další věci je dnes tak populární možnost práce z domova. Tu ocení rodiče zejména v momentech, kdy mají doma malého maroda.

·         Částečné úvazky
Tady bohužel stojí proti zaměstnavatelům české zákony, které vyžadují, aby šéf platil plné zdravotní a sociální pojištění i za toho, kdo pracuje jen pár hodin týdně. Na druhou stranu, pokud se vám podaří vybudovat si pověst zaměstnavatele, co podporuje rodiny, snadno si pak přitáhnete ty nejlepší, kteří chtějí dělat kariéru, ale nechtějí se kvůli tomu vzdávat času stráveného se svými dětmi.

·         Školky
V posledních letech, zejména v souvislosti s bojem o místa ve státních institucích, jsou mezi rodiči velmi žádané firemní školky a jesle. To je spíše záležitost pro větší firmy, kde je rodičů více, ale i menší společnosti mohou svým zaměstnancům pomoci. Jak? Třeba tím, že jim pomohou finančně pokrýt soukromé hlídání, když jim děti nevezmou do státní školky.

·         Dresscode
Tohle je jeden z těch méně zjevných, ale zejména pro mnoho žen je to dost citlivé téma. Výchova dětí znamená, že zbývá méně času i peněz na péči o sebe, kadeřníka a další služby. Takže pokud nevlastníte zrovna noční klub nebo neděláte manažera hosteskám, nepřehánějte to s požadavky na vizáž. Ono je vážně docela těžké vypadat jako ze škatulky v momentě, kdy máte za sebou tři hodiny spánku.

Díky společenství k nám proudí spousta zahraničních podniků a zboží, které by jinak bylo svázáno clem a omezeno politikou státu. My zase do EU vynášíme přes 60 % svojí výroby, a tak se řadíme mezi silně exportní ekonomiky. Jak se vlastně projevil vnitřní trh na tom našem českém?

Není to všechno černo-bílé

Pokud se podíváme na stav české ekonomiky, můžeme vidět, že na tom nejsme vůbec špatně. Rosteme, byť platy rostou ještě pomaleji, a stáváme se čím dál integrovanější do evropského společenství, byť tomu křiklouni na sociálních sítích nijak nenasvědčují. Čechům se oplatilo přistoupit, protože nejen zemědělci nyní získávají peníze, které by ze státu těžce drásali, ale jsou to také podnikatelé, kteří nyní mohou bez omezení exportovat do zahraničí, aniž by si museli dělat vrásky. Spousta lidí také využívá vnitřního trhu při obchodu, protože ať už jezdí nakupovat zboží do Polska nebo Německa nebo naopak jezdí prodávat zboží do zahraničí.

Proč slyšíme negativní ohlasy

Pokud je člověk z části dotován, tak je velmi obtížné udržet krok se všemi nařízeními a vyhláškami, se všemi těmi papíry. Když člověk není moc úspěšný a drtí ho zahraniční konkurence, tak zase jde slyšet jeho křik na veřejných platformách, kde si stěžuje na Poláky a zatracenou unii. Je však nutné podotknout, že dnes už podnikatelé nesoupeří jenom uvnitř státu o zákazníka, ale také o zákazníka se všemi dostupnými podniky v Evropě, a proto je pro některé těžké se udržet – jindy by prosperovali, protože zkrátka chyběla konkurence, ale dnes hlavně zemědělci se musí potýkat s velmi nízce nastavenými cenami z Polska, protože polské zemědělství je mnohem více dotované, a navíc je mnohem většího rozsahu.

Je to špatně nebo dobře?
Český národ nelze stavět na pravém českém česneku a bramborách, ani jej nejde stavět na jednom velkém výrobci. A protože to takhle fungovalo 60 let, není divu, že po revoluci spousta doplatila na svoji pýchu, byť z toho vinní EU.