Bolesti bÅ™icha jsou jedním z nejÄastÄ›jších důvodů, proÄ lidé vyhledávají lékaÅ™skou pomoc. První, co lékaÅ™ udÄ›lá, když se zaměří na pacienta, je odebrání anamnézy. Ta zahrnuje dotazy na historii pacienta, jeho léky a rodinu, alergie. NáslednÄ› se doptá na aktuální problém. Toho se může týkat strava, vyprazdňování, cestování a infekce, se kterými pÅ™iÅ¡el pacient v poslední dobÄ› do styku, charakter bolesti, její místo a vyzaÅ™ování, nástup a průbÄ›h v Äase, co pacientovi ulevuje nebo naopak pÅ™itěžuje. Poté si bÅ™icho musí prohlédnout. V takovém případÄ› postupuje od pohledu k poslechu fonendoskopem, kdy hodnotí, zda je nebo není přítomna peristaltika, poklepu a pohmatu.

PÅ™i tomto vyÅ¡etÅ™ení postupnÄ› získává informace, které mu následnÄ› dají dohromady obrázek, co asi pacienta trápí. V dřívÄ›jších dobách byla toto jediná možná metoda, jak zjistit, co se dÄ›je. Dnes jsou lékaÅ™i zvyklí na pomoc zobrazovacích metod a bez nich se nemohou odhodlat stanovit koneÄnou diagnózu. V případÄ› bolestí bÅ™icha pacienta odeÅ¡lou na ultrazvuk. Ultrazvuk umí velmi dobÅ™e zhodnotit například apendicitidu. Apendix bude zvÄ›tÅ¡ený (více jak 6 mm), bude mít hypoechogenní stÄ›nu (ta je totiž prosáklá tekutinou a tekutina se na ultrazvuku projevuje tmavší), více prokrvený a kolem dokola budou patrné zánÄ›tlivé zmÄ›ny. Mezi nÄ› Å™adíme edém tuku a volnou periapendikulární tekutinu.

Navíc bolest bude lokalizovaná typicky nejdříve okolo pupku a následnÄ› sjíždí do pravého podbÅ™iÅ¡ku. Vedle UTZ je vhodný v první linii také rentgen bÅ™iÅ¡ní krajiny. DÄ›lá se jednou vleže a jednou ve stoje. Ve stoje můžeme hodnotit pneumoperitoneum. Tedy vzduch v bÅ™iÅ¡ní dutinÄ›, například pÅ™i perforaci stÅ™eva. Vleže pak rozšíření stÅ™evních kliÄek, které ukazují na ileózní stav, tedy stÅ™evní neprůchodnost. Pokud by ani jedna metoda nedala jednoznaÄnou odpovÄ›Ä, je vhodné využít jeÅ¡tÄ› možnosti CT vyÅ¡etÅ™ení.